26. února 2017

Rok ve znamení sedmnáctky

Zatímco moje maminka věší prádlo, které já nikdy neumím pověsit podle jejích představ, snažím se zde po skoro půlroční pauze sesmolit článek. Ne ledajaký článek. Mám toho na srdci mnoho, avšak nejsem si jista, kolik toho mohu vměstnat mezi řádky. a je-li vůbec přípustné vše vyřknout. Uvařte si tedy něco dobrého k pití, tentokráte můžete zkusit třeba horký pomerančový džus se skořicí, a pohodlně se usaďte. 

11. listopadu 2016

Musíme se při každému filmu smát?

Dělám to málokdy, ale dokážu to. Napsat zamyšlení na téma kino, místo kam chodíme, když chceme vidět nový film. Většinou nový film, pokud ovšem nechodíte na maratony filmových klasik. Dnes jsem měla možnost se po delší době dostat do kina, tentokrát na film Anthropoid, jelikož tam šla většina naší školy. Dostal mě moment, kdy se skupinka studentek za mnou smála. A to mě inspirovalo k tomuto článku. Pojďme se na to podívat podrobněji.

1. listopadu 2016

Kdybych byla domem


Po delší době bych se s vámi ráda podělila o jednu ze slohových prací. Psáno na jaře, na téma Jarní cesta domů. Jedná se o líčení. Název článku není oficiálním názvem slohové práce, avšak chtěla jsem vás trochu navnadit. Moje spolužačky z toho mají ještě pořád legraci, protože si myslí, že cestou domů beru psychotropní látky. Jenže líčení není můj styl, a tak jsem se musela nechat hodně unést, abych něco takového stvořila. A je to asi nejlepší líčení, jaké jsem kdy napsala. A hlavně je to asi jediné téma, které mi z celé nabídky sedlo. Nečetla jsem Dostojevského, takže jsem nemohla dělat charakteristiku jeho postav, nechtěla jsem charakterizovat ani typickou nerudovskou postavu ani zbytek, který si nepamatuji. Přeji příjemné počtení. Snad se trochu zahřejete v tyto podzimní dny.

11. října 2016

Zády k vodovodnímu kohoutku

Prší. Před pěti hodinami jsem došla domů, zcela promoklá, s knihou pod kabátem. Byla jsem příliš líná, abych vytáhla svůj veselý deštník. Černý s barevnými tečkami. Bohužel jsem nechtěla dodávat pozitivní barvy dnešnímu dni, neboť na něm paradoxně bylo pozitivní vše negativní. Poslední dobou přemýšlím o divnostech. A je bizarní, když se nad svými melancholickými stavy pousměji a zašeptám, že právě to dělá můj život tak dokonalým. Udělejte si něco teplého k pití a nechte se unést tímto  článkem, který je poslepován z různých útržků mé roztržité mysli. :-)

19. září 2016

Podívej se na ten krásný funkcionalismus!

Pamatujete si, jak jsem vezla Terce knížky do Žďáru? Dá se říct, že tento článek je pokračování. Pokud jste tu poprvé nebo vám článek utekl, připomenu vám pár důležitých faktů: Terku znám skrze její videa. O letních prázdninách jsme se viděly poprvé. Vezla jsem jí četbu potřebnou na FAMU. Logicky mi musela knihy přivést, a to se stalo v pátek. Pátkem to nekončilo, tak směle do čtení :-).